Vážený pane premiére, vážení lídři pěti koalice, vážená paní ministryně Hubáčková, vážený
pane ministře Nekulo,

v rámci polarizující se, často emotivně vyhrocené zemědělské diskuze se obáváme, že to
nejpodstatnější, obnova české krajiny, v šarvátce o evropské finance zapadne pod stůl.

Faktem totiž zůstává, že SP SZP 23+ dosud neřeší zavedení systémového přístupu k
adaptaci krajiny na klimatickou změnu, ani systémovou změnu krajiny ČR. To je v
rozporu jak s českou, tak evropskou strategickou politikou, přestože jsme v tomto duchu
proces projednávání SP SZP 23+ jako řádní účastníci připomínkovali.

Pro výše uvedené je obnova retenčních schopností krajiny ČR zlepšením stavu půdy a
zádrží vody v ploše celých povodí na zemědělské i lesní půdě pomocí nových tzv.
kontur (meze po vrstevnicích, zatravnění údolnic, větrolamy aj.) jediným komplexním a
systémovým řešením zvýšení odolnosti vůči změně klimatu. Do krajiny totiž musíme
jednoduše vrátit život, leč ne nahodile, ale systematicky. Zvýšit tedy i ukládání uhlíku v půdě
a využít i část melioračních vod a revitalizovat toky. Toto systémové řešení je jedinou cestou
adaptace na klima. A i nejlepší cestou jak naplnit i Váš chvályhodný vládní program.

Jen systémová změna českého zemědělství, nápravy půdy i celé krajiny umožní
dostatečně brzdit sucho i přívalové povodně, vyšší energii větru, větší srážky, mírnit vyšší
odpar vody z krajiny, zvýšit chlazení krajiny a hlavně zlepšit vodnost toků a udržet vodní a
pitný standard ČR, potravinou i energetickou bezpečnost (hrozí riziko letních blackoutů
nedostatkem chladící vody pro tepelné elektrárny). Vše uvedené je ve shodě s nejnovějšími
vědeckými poznatky, my je jen tlumočíme.

Eliminace těchto extrémů se nedá zajistit jinak, než plánovitou obnovou krajiny (tedy
nejen ekoschématy), která bude realizována nejlépe pomocí studií proveditelnosti
adaptace krajiny na klima na celém území státu. Toto musí být podpořeno finanční či
daňovou podporou vlastníků půdy, aby tyto adaptační zásahy nejen strpěli, ale sami je
vyžadovali. Přes veškeré úsilí stát žádnou komplexní metodu adaptace na klima dosud
nemá, ačkoliv se léta hromadí stohy státních dokumentů, které na potřebu klima adaptace
poukazují.

K cílené klima adaptaci české krajiny je třeba, aby na rozdíl od současné nahodilé a bodové
praxe všechna uvedená opatření v krajině na sebe synergicky navazovala a využívala
maximální potenciál konkrétních míst. Aby respektovala základní přírodní a fyzikální
zákonitosti – sklon povrchu, zvýšení drsnosti krajiny tzn. nutnost snížit rychlost odtoku vody z
krajiny. Krajina celého státu se tedy zase musí stát doslova absorbující houbou, která
zadrží co nejvíce srážek: nejen vertikálních, ale i horizontálních, neboť srážky, které
odtečou mimo území našeho státu, jsou nenávratně ztraceny.

Je pro nás ctí nabídnout Vám / státu zdarma i mezinárodně oceňované řešení, první ucelené
sofistikované know-how, které všechny výše uvedené požadavky jako jediné v ČR splňuje
beze zbytku.

Je to koncept studií proveditelnosti adaptace na změnu klimatu Modelu Živá krajina s
postupným pokrytím celého území ČR ve světově unikátní mapové dílo: Krajinný plán
adaptace ČR na klimatickou změnu (projekt je v kostce popsán zde:
https://spolecneprotisuchu.cz/). Náš model je i v pracovním seznamu 15 nejlepších best
practises EU ohledně adaptace na klimatickou změnu.

Klíčové kroky výše uvedeného systémového přístupu jsou:

1. plánovité řešení celých ploch povodí v krajině pomocí přírodě blízkých opatření, jak
naznačeno výše,

2. nová konturace krajiny – tj. zatravnění údolnic na zemědělské půdě (pokud nejsou) a tyto
propojit konturami po vrstevnicích (agrolesní systémy, větrolamy, krajinné prvky, stromy,
svejly, terénní vlny, mokřady, tůně)

3. dostatečné ocenění mimoprodukční (ekosystémové) služby půdy lesní i zemědělské,
zejména retence vody a ukládání uhlíku.

Zcela zásadní je skutečnost, že adaptační efekt pro ČR nastane pouze v případě, že
všechny tyto tři výše uvedené systémové kroky budou platit zároveň a postupně bude
realizována celá ČR, nejlépe celá EU.

Nutno podotknout, že výše nastíněné systémové řešení je již obsaženo v Národním plánu
obnovy ČR, kde jsou již finanční prostředky vyčleněny na pilotních 5000 km2 krajinných studií
s 10 % z toho na realizace opatření v terénu.
Podle našich informací námi navrhované systémové řešení také umožní otevřít dveře
pro přísun stovek mld Kč z klimatického balíčku EU pro zemědělce i lesníky v dalších
dekádách pro naši krajinu. Naopak, vydáme-li se cestou podpory příliš intenzivního
zemědělství, které u nás z velké části praktikujeme, bude ochota EU financovat
takovou strategii slábnout, protože bude klimaticky, technologicky i hospodářsky
neudržitelná.

Prosíme Vás z celého srdce, dejte šanci systémové změně české krajiny i uvedené
transformaci zemědělství. Je to otázka národního zájmu číslo jedna. Aby naše země nebyla
dál vysychající enklávou uprostřed Evropy, ale zase „zemský ráj to napohled“.

Jsme Vám k této změně plně k dispozici a hovoříme jistě nejen za řadu ekologických
nevládních organizací, ale i za mnoho farmářských a sedláckých organizací i lesníků, se
kterými jsme v trvalém kontaktu.

S úctou

Jiří Malík, předseda Spolku Živá voda, z.s.
člen Výboru pro krajinu vodu a biodiverzitu
a
Filip Vávra, koordinátor zemědělského týmu spolku Živá voda, z.s.